Rychlost – zákony afinity

Platí následující: 1. Modelové právo 2. Modelové právo 3. Modelové právo Q – průtok H – dodací hlava P – spotřeba energie n – rychlost Indexy se vztahují k příslušné rychlosti. Zákony afinity platí přesně pro toky bez tření, nestlačitelné. Pro technické aplikace je třeba je považovat za přibližné řešení. Obecně platí, že tyto zákony afinity jsou nezávislé na tom, jak je změna rychlosti technicky implementována. Tradičně se u malých a středních čerpadel zaváděla kroková změna otáček výměnou vinutí. Ty byly mezitím z velké části nahrazeny frekvenčními měniči. Pomaloběžné elektropohony jsou u větších odstředivých čerpadel velmi drahé, proto se pro tyto případy používají redukční převody. Spalovací motory se používají i pro mobilní použití. Ty mají také proměnnou rychlost ve stanoveném rozsahu.

Přepočet charakteristické křivky při otáčení oběžného kola

Přibližně platí: Q = průtok H = dopravní hlava D = průměr oběžného kola r = index pro zmenšený průměr oběžného kola t = index pro průměr referenčního kola Z tohoto vztahu lze zhruba určit křivku škrticí klapky H (Q). Přesnější výpočet však vyžaduje zohlednění charakteristických map, ve kterých je každé charakteristické křivce přiřazen průměr oběžného kola. Nový průběh charakteristiky je určen interpolací převodu ze sousedních charakteristik. Pro plné využití efektivity procesu se doporučuje zaznamenat mapu oběžného kola s minimálně třemi charakteristickými křivkami. Pokud existuje velký kalibrační rozdíl mezi nejmenším a největším průměrem oběžného kola, jsou vyžadovány některé (2..4) mezilehlé charakteristiky. Alternativní metoda výpočtu je popsána v ISO 9906. Je nutné znát střední průměr oběžného kola na náběžné hraně D 1 . Tento postup je dle normy platný pro
    • Snížení průměru až o max. 5 %
    • Zadejte číslo K ≤ 1,5
    • nezměněná geometrie čepele (výstupní úhel, kužel atd.) po otočení
D 1 = Střední průměr na náběžné hraně oběžného kola U čerpadel s typovým číslem K ≤ 1,0 a maximálním zmenšením průměru oběžného kola o 3 % lze účinnost považovat za konstantní.

Výkon hřídele

Potřebný hřídelový výkon čerpadla je udán jako charakteristická křivka v závislosti na průtoku. Charakteristika se mění, když se rychlost čerpadla mění v souladu se zákony afinity. Hřídelový výkon čerpadla je přímo úměrný hustotě čerpaného média. V případě vysoce viskózních médií závisí výkon hřídele také na viskozitě. V závislosti na aplikaci a velikosti čerpadla je pohon navržen tak, aby výkon motoru byl buď větší nebo stejný
  • výkon hřídele v pracovním bodě nebo
  • maximální výkon charakteristiky,
každý plus bezpečnostní příplatek ve výši minimálně 5 %. Požadovaná bezpečnostní rezerva závisí na požadovaném výkonu motoru. Zatímco u větších motorů se bezpečnostní příplatek snižuje až na 5 %, u menších výkonů se uplatňují přirážky přes 20 %. Kromě toho musí být jmenovitý výkon motoru u standardních motorů přepočítán na okolní podmínky. P 2 se používá jako symbol pro výkon hřídele.