Výkon hřídele

Potřebný hřídelový výkon čerpadla je udán jako charakteristická křivka v závislosti na průtoku. Charakteristika se mění, když se rychlost čerpadla mění v souladu se zákony afinity. Hřídelový výkon čerpadla je přímo úměrný hustotě čerpaného média. V případě vysoce viskózních médií závisí výkon hřídele také na viskozitě. V závislosti na aplikaci a velikosti čerpadla je pohon navržen tak, aby výkon motoru byl buď větší nebo stejný
  • výkon hřídele v pracovním bodě nebo
  • maximální výkon charakteristiky,
každý plus bezpečnostní příplatek ve výši minimálně 5 %. Požadovaná bezpečnostní rezerva závisí na požadovaném výkonu motoru. Zatímco u větších motorů se bezpečnostní příplatek snižuje až na 5 %, u menších výkonů se uplatňují přirážky přes 20 %. Kromě toho musí být jmenovitý výkon motoru u standardních motorů přepočítán na okolní podmínky. P 2 se používá jako symbol pro výkon hřídele.

Počet párů pólů

n synchronizace = synchronní rychlost f = síťová frekvence třífázové sítě p = počet pólových párů třífázového motoru Je třeba poznamenat, že ve výše uvedeném vztahu se rychlost získá v s -1 , pokud je frekvence použita v Hz. počet párů pólů 1 2 3 4 5 6 Synchronní rychlost (při 50 Hz) n [ot./min] 3000 1500 1000 750 600 500 Synchronní rychlost (při 60 Hz) n [ot./min] 3600 1800 1200 900 720 600 Jmenovité otáčky při plném zatížení třífázových asynchronních motorů jsou v důsledku prokluzu o několik procent nižší než synchronní otáčky.

Příkon čerpadla

Potřeba energie nebo spotřeba energie čerpadla je proto také zobrazena v diagramu jako hydraulické množství čerpadla.
  • Je zobrazena závislost výkonu pohonu čerpadla na průtoku.
  • U mnoha typů čerpadel je maximální požadovaný výkon čerpadla dosažen také při maximálním průtoku.
Pro tento bod je dimenzován hnací motor čerpadla, pokud je čerpadlo provozováno přes celou charakteristickou křivku. Menší čerpadla (např. oběhová čerpadla topení) jsou obvykle vybavena motory, které umožňují provoz přes celou charakteristickou křivku. Tím se snižuje počet typů a ve výsledku je zajištěno jednodušší skladování náhradních dílů. U větších čerpadel se obvykle nabízí několik možností motoru, aby bylo možné zvolit správný pohon podle provozních podmínek. Pokud je vypočtený provozní bod pro čerpadlo např. B. v přední oblasti charakteristické křivky lze hnací motor zvolit menší podle souvisejícího požadavku na výkon. V tomto případě však existuje riziko přetížení motoru, pokud je skutečný provozní bod vyšší než vypočítaný průtok (charakteristika potrubní sítě je plošší). Protože se v praxi vždy dá očekávat posun pracovního bodu, měl by být hnací motor suchoběžného čerpadla navržen tak, aby byl cca o 5 – 20 % větší, než vyžaduje příkon. Při kalkulaci provozních nákladů čerpadla je třeba zásadně rozlišit mechanický příkon čerpadla P2 [kW] (výkon hřídele nebo spojky) a elektrický příkon hnacího motoru P1 [kW]. Posledně uvedené údaje jsou základem pro výpočet provozních nákladů. Pokud je specifikován pouze požadavek na výkon P2, lze jej převést na spotřebu energie P1 vydělením účinnosti motoru. Spotřeba elektrické energie P1 [kW] je uvedena, když čerpadlo a hnací motor tvoří zapouzdřenou jednotku, jako je tomu u tzv. mokroběžných čerpadel. V tomto případě je dokonce běžnou praxí uvádět na typovém štítku čerpadel obě hodnoty P1 a P2. Požadovaný výkon na hřídeli P2 [kW] je uveden pro jednotky, kde jsou čerpadlo a motor spojeny spojkou nebo pevným hřídelovým spojením, tedy pro čerpadla na sucho. To je u těchto konstrukcí čerpadel nezbytné, protože k čerpadlu jsou připojeny nejrůznější konstrukce motorů – od standardního motoru IEC až po speciální motor – s různou spotřebou energie a úrovní účinnosti.