Q ww – odvod odpadních vod
K – index vybíjení
DU – připojená zátěž
Q tot – celkový odtok odpadních vod
Q s – nepřetržité vybíjení (bez redukce pro simultánnost)Ze součtu DU lze vypočítat vypouštění odpadních vod Q ww pomocí výše uvedeného vzorce s přihlédnutím k odpovídajícímu indexu vypouštění K. Pokud je zjištěné vypouštění odpadních vod Q ww menší než největší přípojná hodnota jednotlivého odvodňovacího objektu, je rozhodující tato (mezní hodnota).Měsíc: Prosinec 2020
Schubert & Salzer Control Systems GmbH
Vypouštění odpadních vod Qww
Vypouštění odpadních vod Q ww podle DIN EN 12056-2 se určuje ze součtu hodnot připojení (DU) s přihlédnutím k simultánnosti, kde K je směrná hodnota pro index vypouštění . Záleží na typu stavby a vyplývá z četnosti využívání odvodňovacích objektů.Q ww – odvod odpadních vod
K – index vybíjení
DU – připojená zátěž
Q tot – celkový odtok odpadních vod
Q s – nepřetržité vybíjení (bez redukce pro simultánnost)Ze součtu DU lze vypočítat vypouštění odpadních vod Q ww pomocí výše uvedeného vzorce s přihlédnutím k odpovídajícímu indexu vypouštění K. Pokud je zjištěné vypouštění odpadních vod Q ww menší než největší přípojná hodnota jednotlivého odvodňovacího objektu, je rozhodující tato (mezní hodnota).
Q ww – odvod odpadních vod
K – index vybíjení
DU – připojená zátěž
Q tot – celkový odtok odpadních vod
Q s – nepřetržité vybíjení (bez redukce pro simultánnost)Ze součtu DU lze vypočítat vypouštění odpadních vod Q ww pomocí výše uvedeného vzorce s přihlédnutím k odpovídajícímu indexu vypouštění K. Pokud je zjištěné vypouštění odpadních vod Q ww menší než největší přípojná hodnota jednotlivého odvodňovacího objektu, je rozhodující tato (mezní hodnota).Odtok dešťové vody QR
r 5/2 pětiminutový déšť, který je statisticky nutno očekávat jednou za 2 roky r 5/100 Pětiminutový déšť, který je statisticky nutno očekávat jednou za 100 let
Hodnoty pro řadu německých měst jsou uvedeny jako příklady v DIN 1986-100. Hodnoty se liší od r 5/2 = 200 až 250 l / (s ha) nebo r 5/100 = 800 l / (s ha) [1 ha = 10,000 m].Informace o událostech deště lze získat od místních úřadů nebo alternativně od německé meteorologické služby. Referenční hodnoty jsou uvedeny v příloze A DIN EN 1986-100.Pokud nejsou k dispozici žádné hodnoty, mělo by se předpokládat r T (n) = 200 l / (s ha). Systémy vedení a související komponenty dešťového odvodňovacího systému je třeba z ekonomických důvodů a pro zajištění samočisticí schopnosti dimenzovat na středně silný déšť.Vypočítaný déšť je v rámci DIN 1986-100 idealizovaný déšť (blokový déšť) s konstantní intenzitou deště po dobu 5 minut. Roční počet (T n ), který se má v každém případě použít pro návrhový případ, je určen zadáním. Déšť nad vypočítaným deštěm (r 5/2 ) je třeba očekávat podle plánu.
Čerpané médium v technologii odpadních vod
Při dimenzování musí být zajištěno, že pro čerpání splašků obsahujících fekálie ze šachet, které jsou napojeny na veřejnou kanalizační síť, musí být použity nevýbušné jednotky.Viz také například UVV 54.
§2 Kanalizační síť, její přístupové body, studny, šachty a dešťové vpusti, jakož i sběrná místa a ventilační kohouty v síti tlakového potrubí jsou považovány za potenciálně výbušné jako celek…
nebo směrnice pro ochranu proti výbuchu (Ex-RL) obchodního sdružení (GUV 19.8) Vydání 06.96, sbírka příkladů, sériové číslo 7.3.1.1.Existují však další předpisy, které je třeba vzít v úvahu. Více informací o vašem konkrétním případu získáte na živnostenském sdružení, živnostenském dozoru, TÜV nebo stavebním úřadu.
Rychlost – zákony afinity
Platí následující:1. Modelové právo
2. Modelové právo
3. Modelové právo
Q – průtok
H – dodací hlava
P – spotřeba energie
n – rychlost
Indexy se vztahují k příslušné rychlosti.Zákony afinity platí přesně pro toky bez tření, nestlačitelné. Pro technické aplikace je třeba je považovat za přibližné řešení.Obecně platí, že tyto zákony afinity jsou nezávislé na tom, jak je změna rychlosti technicky implementována. Tradičně se u malých a středních čerpadel zaváděla kroková změna otáček výměnou vinutí. Ty byly mezitím z velké části nahrazeny frekvenčními měniči.Pomaloběžné elektropohony jsou u větších odstředivých čerpadel velmi drahé, proto se pro tyto případy používají redukční převody.Spalovací motory se používají i pro mobilní použití. Ty mají také proměnnou rychlost ve stanoveném rozsahu.
2. Modelové právo3. Modelové právoQ – průtok
H – dodací hlava
P – spotřeba energie
n – rychlost
Indexy se vztahují k příslušné rychlosti.Zákony afinity platí přesně pro toky bez tření, nestlačitelné. Pro technické aplikace je třeba je považovat za přibližné řešení.Obecně platí, že tyto zákony afinity jsou nezávislé na tom, jak je změna rychlosti technicky implementována. Tradičně se u malých a středních čerpadel zaváděla kroková změna otáček výměnou vinutí. Ty byly mezitím z velké části nahrazeny frekvenčními měniči.Pomaloběžné elektropohony jsou u větších odstředivých čerpadel velmi drahé, proto se pro tyto případy používají redukční převody.Spalovací motory se používají i pro mobilní použití. Ty mají také proměnnou rychlost ve stanoveném rozsahu.Křivka čerpadla
Charakteristická křivka čerpadla je zakřivená a klesá v diagramu zleva doprava s rostoucím průtokem. Sklon charakteristické křivky je určen konstrukcí čerpadla a zejména tvarem oběžného kola.Charakteristikou křivky čerpadla je vzájemná závislost průtoku a dopravní výšky.Každá změna dopravní výšky má vždy za následek změnu průtoku.Velký průtok – & gt; nízká hlava
Malý průtok – & gt; velká hlavaAčkoli pouze instalovaný potrubní systém v důsledku vlastního odporu určuje, jaký průtok je při daném výkonu čerpadla dopravován, může dané čerpadlo na své charakteristické křivce vždy zaujmout pouze jeden provozní bod. Tento pracovní bod je průsečíkem křivky čerpadla s příslušnou křivkou potrubní sítě.
Kromě charakteristiky Q-H lze u odstředivých čerpadel často nalézt následující charakteristiky:
Kromě charakteristiky Q-H lze u odstředivých čerpadel často nalézt následující charakteristiky:- výkon
- Výkon hřídele P 2 (Q)
- Spotřeba energie P 1 (Q) (často u čerpadel s ponorným motorem a mokroběžných čerpadel)
- účinnost
- Hydraulická účinnost η hydr (Q)
- Celková účinnost η tot (Q) (často u čerpadel s ponorným motorem a čerpadel s mokrým rotorem)
- NPSH požadováno NPSH req (Q)
- Rychlost n (Q)
Mapa pumpy
Jednotlivé charakteristiky čerpadla se liší právě v jednom parametru, jako je kupř
- Průměr oběžného kola
- Rychlost
- Úhel vrtule
- Počet kroků
Převod charakteristické křivky pro různá média
S rostoucí viskozitou se však zvyšuje vliv REYNOLDSova čísla, takže v praxi se předpokládá, že tato aproximace je od kinematické viskozity kolem 20 mm²/s nedostatečná. K nápravě byly vyvinuty empirické metody převodu zaznamenaných charakteristik na média se střední a vysokou viskozitou, která v praktické aplikaci ve starších verzích znamenají komplexní vyhodnocení diagramů, která však v současných verzích byla připravena pomocí vhodných sad vzorců.Celosvětově nejrozšířenější je postup z Hydraulic Institute (USA), který byl standardizován jako ANSI/HI 9.6.7 a ISO/TR 17766.V praxi se dnes konverze většinou provádí pomocí počítačových programů, jako je Spaix PumpSelector. Počítačově technické provedení tohoto postupu umožňuje převod charakteristických křivek, přičemž uživatel musí pouze definovat požadovaná dopravní data a dopravní médium. U všech známých metod hraje konstrukční bod čerpadla zvláštní roli při převodu charakteristických křivek.Pro platnost postupu lze stanovit následující podmínky:
- Odstředivá čerpadla s uzavřenými nebo polootevřenými oběžnými koly
- Kinematická viskozita v rozsahu mezi 1 a 3000 mm²/s
- Průtok v nejlepším provozním bodě mezi 3 a 410 m³/h
- Výška na krok mezi 6 a 130 m
- Výroba za normálních provozních podmínek
- Přeprava kapalin NEWTON
Přepočet charakteristické křivky při otáčení oběžného kola
Přibližně platí:
Q = průtok
H = dopravní hlava
D = průměr oběžného kola
r = index pro zmenšený průměr oběžného kola
t = index pro průměr referenčního kolaZ tohoto vztahu lze zhruba určit křivku škrticí klapky H (Q).Přesnější výpočet však vyžaduje zohlednění charakteristických map, ve kterých je každé charakteristické křivce přiřazen průměr oběžného kola. Nový průběh charakteristiky je určen interpolací převodu ze sousedních charakteristik. Pro plné využití efektivity procesu se doporučuje zaznamenat mapu oběžného kola s minimálně třemi charakteristickými křivkami. Pokud existuje velký kalibrační rozdíl mezi nejmenším a největším průměrem oběžného kola, jsou vyžadovány některé (2..4) mezilehlé charakteristiky.Alternativní metoda výpočtu je popsána v ISO 9906. Je nutné znát střední průměr oběžného kola na náběžné hraně D 1 . Tento postup je dle normy platný pro
D 1 = Střední průměr na náběžné hraně oběžného kolaU čerpadel s typovým číslem K ≤ 1,0 a maximálním zmenšením průměru oběžného kola o 3 % lze účinnost považovat za konstantní.
Q = průtok
H = dopravní hlava
D = průměr oběžného kola
r = index pro zmenšený průměr oběžného kola
t = index pro průměr referenčního kolaZ tohoto vztahu lze zhruba určit křivku škrticí klapky H (Q).Přesnější výpočet však vyžaduje zohlednění charakteristických map, ve kterých je každé charakteristické křivce přiřazen průměr oběžného kola. Nový průběh charakteristiky je určen interpolací převodu ze sousedních charakteristik. Pro plné využití efektivity procesu se doporučuje zaznamenat mapu oběžného kola s minimálně třemi charakteristickými křivkami. Pokud existuje velký kalibrační rozdíl mezi nejmenším a největším průměrem oběžného kola, jsou vyžadovány některé (2..4) mezilehlé charakteristiky.Alternativní metoda výpočtu je popsána v ISO 9906. Je nutné znát střední průměr oběžného kola na náběžné hraně D 1 . Tento postup je dle normy platný pro- Snížení průměru až o max. 5 %
- Zadejte číslo K ≤ 1,5
- nezměněná geometrie čepele (výstupní úhel, kužel atd.) po otočení
D 1 = Střední průměr na náběžné hraně oběžného kolaU čerpadel s typovým číslem K ≤ 1,0 a maximálním zmenšením průměru oběžného kola o 3 % lze účinnost považovat za konstantní.