n synchronizace = synchronní rychlost
f = síťová frekvence třífázové sítě
p = počet pólových párů třífázového motoruJe třeba poznamenat, že ve výše uvedeném vztahu se rychlost získá v s -1 , pokud je frekvence použita v Hz.
počet párů pólů
1
2
3
4
5
6
Synchronní rychlost (při 50 Hz) n [ot./min]
3000
1500
1000
750
600
500
Synchronní rychlost (při 60 Hz) n [ot./min]
3600
1800
1200
900
720
600
Jmenovité otáčky při plném zatížení třífázových asynchronních motorů jsou v důsledku prokluzu o několik procent nižší než synchronní otáčky.
To se vyznačuje tím, že neexistuje žádný lineární vztah mezi tenzorem deformace a napětí a/nebo že viskozita je závislá na čase.Nenewtonovské chování toku může např. B. lze pozorovat v následujících médiích:
Plynová čerň v olejovém laku
Suspenze zrn ve vodě
Kal z čistíren odpadních vod
Výkaly
Zubní pasta
Malta
Mýdlové roztoky
Příklady:
Tixotropní chování lze pozorovat u mnoha barev a laků, tzn. H. viskozita je závislá na čase. Při míchání konstantní úhlovou rychlostí lze zpočátku pozorovat velmi vysoký odpor, zatímco po určité době viskozita výrazně klesá a směřuje k nižší mezní hodnotě.Mnoho průmyslových kalů, např. B. Suspenze vápna (malty) a křídy (zubní pasty) vykazují viskoplastické chování. Pod mezí kluzu (mez kluzu) se chovají jako pevné látky a nad ní jako kapaliny.
Roztoky a taveniny mnoha látek s vysokým obsahem polymerů, stejně jako suspenze s podlouhlými částicemi, jako jsou kaučuky a mýdlové roztoky, jsou pseudoplastické. Viskozita těchto kapalin klesá s rostoucí smykovou rychlostí.Opačné chování (dilatační chování) lze nalézt např. u některých vysoce koncentrovaných suspenzí. Zde viskozita roste s rostoucí smykovou rychlostí.Jak charakteristiky čerpadla, tak klasické metody pro výpočet potrubí předpokládají konstantní viskozitu a neplatí pro nenewtonské kapaliny. V závislosti na průtokovém chování čerpaného média je lze v nejlepším případě použít jako aproximaci. Pro mnoho nenewtonských médií proto existují speciální výpočetní nebo aproximační metody pro návrh.
v = Q/Av – střední rychlost proudění
Q – objemový průtok
A – průtoková plochaPro kruhový průřez výsledkem sA = p / 4 · D 2 v = 4 Q / (p D 2 )D – průměr protékané kruhové plochy (vnitřní průměr trubky)Obvykle se c nebo v používají jako symboly pro střední rychlost proudění. V se často používá pro místní rychlost, zatímco c se používá jako symbol pro střední rychlost. DIN 24260 stanoví symbol v pro střední rychlost.Střední průtok je důležitým parametrem při výběru optimálního průměru potrubí pro nové potrubí.
Potřeba energie nebo spotřeba energie čerpadla je proto také zobrazena v diagramu jako hydraulické množství čerpadla.
Je zobrazena závislost výkonu pohonu čerpadla na průtoku.
U mnoha typů čerpadel je maximální požadovaný výkon čerpadla dosažen také při maximálním průtoku.
Pro tento bod je dimenzován hnací motor čerpadla, pokud je čerpadlo provozováno přes celou charakteristickou křivku.Menší čerpadla (např. oběhová čerpadla topení) jsou obvykle vybavena motory, které umožňují provoz přes celou charakteristickou křivku. Tím se snižuje počet typů a ve výsledku je zajištěno jednodušší skladování náhradních dílů.U větších čerpadel se obvykle nabízí několik možností motoru, aby bylo možné zvolit správný pohon podle provozních podmínek. Pokud je vypočtený provozní bod pro čerpadlo např. B. v přední oblasti charakteristické křivky lze hnací motor zvolit menší podle souvisejícího požadavku na výkon. V tomto případě však existuje riziko přetížení motoru, pokud je skutečný provozní bod vyšší než vypočítaný průtok (charakteristika potrubní sítě je plošší).Protože se v praxi vždy dá očekávat posun pracovního bodu, měl by být hnací motor suchoběžného čerpadla navržen tak, aby byl cca o 5 – 20 % větší, než vyžaduje příkon.Při kalkulaci provozních nákladů čerpadla je třeba zásadně rozlišit mechanický příkon čerpadla P2 [kW] (výkon hřídele nebo spojky) a elektrický příkon hnacího motoru P1 [kW].Posledně uvedené údaje jsou základem pro výpočet provozních nákladů. Pokud je specifikován pouze požadavek na výkon P2, lze jej převést na spotřebu energie P1 vydělením účinnosti motoru.Spotřeba elektrické energie P1 [kW] je uvedena, když čerpadlo a hnací motor tvoří zapouzdřenou jednotku, jako je tomu u tzv. mokroběžných čerpadel. V tomto případě je dokonce běžnou praxí uvádět na typovém štítku čerpadel obě hodnoty P1 a P2.Požadovaný výkon na hřídeli P2 [kW] je uveden pro jednotky, kde jsou čerpadlo a motor spojeny spojkou nebo pevným hřídelovým spojením, tedy pro čerpadla na sucho. To je u těchto konstrukcí čerpadel nezbytné, protože k čerpadlu jsou připojeny nejrůznější konstrukce motorů – od standardního motoru IEC až po speciální motor – s různou spotřebou energie a úrovní účinnosti.
Ty vznikají, když statický tlak v kapalině klesne pod tlak par související s příslušnou teplotou. Pokud pak statický tlak opět stoupne nad tlak páry, viděno ve směru proudění, bublinky páry náhle kondenzují.Kavitace může vést k předčasnému opotřebení materiálu a také k emisím hluku. Proto je třeba se kavitaci pokud možno vyhnout.
Silná závislost na otáčkách čerpadla je obecně rozpoznatelná. Pokud design zůstane nezměněn, odpovídá to:Vysoká rychlost – & gt; Vysoký přídržný tlak
Nízká rychlost – & gt; Nízký přídržný tlakAby byly zohledněny případné nejistoty v návrhu pracovního bodu, je nutné tyto hodnoty při výběru čerpadla zvýšit o bezpečnostní rezervu 0,5 m.Pro výšku přídržného tlaku HH je měřením stanoveno, že při výšce přídržného tlaku HH je přípustná minimální kavitace, která:
Dopravní výška čerpadla ve jmenovitém bodě snížena o 3 %
Neumožňuje žádné zničení materiálu, které by narušilo funkci a životnost.
Vzhledem k přípustné kavitaci se stále mohou vyskytovat kavitační zvuky, z nichž některé jsou vnímány jako obtěžující.Pro eliminaci zbytkové kavitace je nutné k vypočtené minimální výšce vtoku připočítat přídavek cca + 1 až + 5 m. Tento přídavek závisí na otáčkách a provozním bodu čerpadla.
We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue to use this site we will assume that you are happy with it.ACCEPTDENYPrivacy policy