Potřebná dopravní výška čerpadla v nerozvětveném potrubí se získá z BERNOULLIHO rovnice pro jednorozměrné, stacionární proudění nestlačitelného média:
p
in , p
out = tlaky při nasávání nebo vypouštění hladin kapaliny
ρ = hustota kapaliny
g = tíhové zrychlení (9,81 m/s²)
H
geo = statický výškový rozdíl mezi hladinou kapaliny v nádobách na sací a výtlačné straně
H
l, tot = celková ztráta potrubí třením mezi vstupem a výstupem
v
in , v
out = střední průtokové rychlosti v sacích a výtlačných nádobách
Podle zákona kontinuity jsou střední rychlosti proudění v sacích a výtlačných nádržích většinou nevýznamně malé a lze je zanedbat, pokud jsou povrchy nádrží relativně velké ve srovnání s povrchy potrubí. V tomto případě je výše uvedený vzorec zjednodušený na:
Statická část charakteristiky systému, tedy ta část, která nezávisí na rychlosti proudění a tedy na průtoku, je:
U uzavřených systémů je tato hodnota nulová.
Celková ztrátová částka je tvořena ztrátami všech součástí sacího a tlakového potrubí. S dostatečně velkými REYNOLDSOVÝMI čísly je úměrná druhé mocnině objemového průtoku.
g = tíhové zrychlení (9,81 m/s²)
H
l, tot = celková ztráta třením mezi vstupem a výstupem
v
i = střední rychlosti proudění přes plochu průřezu potrubí i
A
i = charakteristická plocha průřezu potrubí
ζ
i = koeficient ztráty třením pro trubky, tvarovky atd.
Q = průtok
k = faktor proporcionality
Za uvedených podmínek lze nyní specifikovat parabolu charakteristiky systému:
Faktor úměrnosti k se určí z požadovaného pracovního bodu. Průsečík charakteristiky systému s křivkou škrticí klapky specifickou pro čerpadlo (charakteristika čerpadla) představuje skutečný provozní bod.
Kromě charakteristiky Q-H lze u odstředivých čerpadel často nalézt následující charakteristiky:
Q = průtok
H = dopravní hlava
D = průměr oběžného kola
r = index pro zmenšený průměr oběžného kola
t = index pro průměr referenčního kola
Z tohoto vztahu lze zhruba určit křivku škrticí klapky H (Q).
Přesnější výpočet však vyžaduje zohlednění charakteristických map, ve kterých je každé charakteristické křivce přiřazen průměr oběžného kola. Nový průběh charakteristiky je určen interpolací převodu ze sousedních charakteristik. Pro plné využití efektivity procesu se doporučuje zaznamenat mapu oběžného kola s minimálně třemi charakteristickými křivkami. Pokud existuje velký kalibrační rozdíl mezi nejmenším a největším průměrem oběžného kola, jsou vyžadovány některé (2..4) mezilehlé charakteristiky.
Alternativní metoda výpočtu je popsána v ISO 9906. Je nutné znát střední průměr oběžného kola na náběžné hraně D 1 . Tento postup je dle normy platný pro
D 1 = Střední průměr na náběžné hraně oběžného kola
U čerpadel s typovým číslem K ≤ 1,0 a maximálním zmenšením průměru oběžného kola o 3 % lze účinnost považovat za konstantní. 
